Michal Špondr started reading Pořádek v hlavě by Martin Poliačik (Edice N, #19)

This link opens in a pop-up window

Dobrodružná knížka popisující ve dvou dějových liniích příběhy mladých skautů v dobách německé okupace a současných teenagerů, kteří v rámci školní práce zjišťují o této době doposud neobjevená tajemství. Knížka se strašně dobře čte, i když je určena spíše mladším čtenářům, nešlo se mi od ní odtrhnout. Pro milovníky foglarovek je to parádní moderní restart.
Dobrodružná knížka popisující ve dvou dějových liniích příběhy mladých skautů v dobách německé okupace a současných teenagerů, kteří v rámci školní práce zjišťují o této době doposud neobjevená tajemství. Knížka se strašně dobře čte, i když je určena spíše mladším čtenářům, nešlo se mi od ní odtrhnout. Pro milovníky foglarovek je to parádní moderní restart.
@mahdi@tomes.tchncs.de Má to hezkou obálku, když už nic. :)
Skvělé nahlédnutí do života běžných lidí na konci 19. století v českých zemích + jak se stavěla Praha, jak vznikal u nás sport. A také medailonky významných mecenášů tehdejší doby: Josefa Hlávky a Vojty Náprstka - skutečně výjimečné osobnosti!
Shrnutí 10 let prezidentování Miloše Zemana s důrazem na některé jeho komentáře a bonmoty. Teď, když už je Zeman ztracen v propadlišti dějin, mohou některé kauzy působit úsměvně. Jenže Miloš Zeman, to znamená buran. Bratříčkování. Odpor k novinářům. Vyzdvihování autoritářského Ruska a Číny. Ignorování ústavních zvyklostí. Rozdělování společnosti. Šíření nenávisti. 10 let jsme tu měli prezidenta, který nedosáhl ničeho. Po přečtení tohoto koncentrátu Zemanova prezidentského životopisu jsem o to víc rád za Petra Pavla. To je oproti Zemanovi úplný balzám na duši i se všemi chybami, které má. "Teď jsem naštval tolik lidí, bože, to mám radost. Já vždycky, když naštvu lidi, tak se zaraduju"
Shrnutí 10 let prezidentování Miloše Zemana s důrazem na některé jeho komentáře a bonmoty. Teď, když už je Zeman ztracen v propadlišti dějin, mohou některé kauzy působit úsměvně. Jenže Miloš Zeman, to znamená buran. Bratříčkování. Odpor k novinářům. Vyzdvihování autoritářského Ruska a Číny. Ignorování ústavních zvyklostí. Rozdělování společnosti. Šíření nenávisti. 10 let jsme tu měli prezidenta, který nedosáhl ničeho. Po přečtení tohoto koncentrátu Zemanova prezidentského životopisu jsem o to víc rád za Petra Pavla. To je oproti Zemanovi úplný balzám na duši i se všemi chybami, které má. "Teď jsem naštval tolik lidí, bože, to mám radost. Já vždycky, když naštvu lidi, tak se zaraduju"
Shrnutí 10 let prezidentování Miloše Zemana s důrazem na některé jeho komentáře a bonmoty. Teď, když už je Zeman ztracen v propadlišti dějin, mohou některé kauzy působit úsměvně. Jenže Miloš Zeman, to znamená buran. Bratříčkování. Odpor k novinářům. Vyzdvihování autoritářského Ruska a Číny. Ignorování ústavních zvyklostí. Rozdělování společnosti. Šíření nenávisti. 10 let jsme tu měli prezidenta, který nedosáhl ničeho. Po přečtení tohoto koncentrátu Zemanova prezidentského životopisu jsem o to víc rád za Petra Pavla. To je oproti Zemanovi úplný balzám na duši i se všemi chybami, které má. "Teď jsem naštval tolik lidí, bože, to mám radost. Já vždycky, když naštvu lidi, tak se zaraduju"
Shrnutí 10 let prezidentování Miloše Zemana s důrazem na některé jeho komentáře a bonmoty. Teď, když už je Zeman ztracen v propadlišti dějin, mohou některé kauzy působit úsměvně. Jenže Miloš Zeman, to znamená buran. Bratříčkování. Odpor k novinářům. Vyzdvihování autoritářského Ruska a Číny. Ignorování ústavních zvyklostí. Rozdělování společnosti. Šíření nenávisti. 10 let jsme tu měli prezidenta, který nedosáhl ničeho. Po přečtení tohoto koncentrátu Zemanova prezidentského životopisu jsem o to víc rád za Petra Pavla. To je oproti Zemanovi úplný balzám na duši i se všemi chybami, které má. "Teď jsem naštval tolik lidí, bože, to mám radost. Já vždycky, když naštvu lidi, tak se zaraduju"

Román od Kateřiny Tučkové se nese v podobném duchu jako její předchozí významná díla (Vyhnání Gerty Snirch i Žítkovské bohyně): příběh hlavní hrdinky je střídán střípky z archivů a starých deníků. Vše postaveno na skutečných historických událostech. Přesně toto na jejích románech miluji (už jen proto, že sám občas dělám to samé ohledně regionální historie) a ani tento mě nezklamal. Příběh se týká nekonečného boje řeholnic, které komunisté ve stovkách svezli na okraj země, do kláštera v Bílé Vodě, kde by postupem času vymřely a přestaly režimu škodit. Jenže duchovní síla těch sester byla téměř nezlomná, což komunisty pekelně štvalo. Opravdu doporučuji všem, kteří románovou formou chtějí poznat, jak vypadal život řadových sester po Akci Ř.
Román od Kateřiny Tučkové se nese v podobném duchu jako její předchozí významná díla (Vyhnání Gerty Snirch i Žítkovské bohyně): příběh hlavní hrdinky je střídán střípky z archivů a starých deníků. Vše postaveno na skutečných historických událostech. Přesně toto na jejích románech miluji (už jen proto, že sám občas dělám to samé ohledně regionální historie) a ani tento mě nezklamal. Příběh se týká nekonečného boje řeholnic, které komunisté ve stovkách svezli na okraj země, do kláštera v Bílé Vodě, kde by postupem času vymřely a přestaly režimu škodit. Jenže duchovní síla těch sester byla téměř nezlomná, což komunisty pekelně štvalo. Opravdu doporučuji všem, kteří románovou formou chtějí poznat, jak vypadal život řadových sester po Akci Ř.
Román od Kateřiny Tučkové se nese v podobném duchu jako její předchozí významná díla (Vyhnání Gerty Snirch i Žítkovské bohyně): příběh hlavní hrdinky je střídán střípky z archivů a starých deníků. Vše postaveno na skutečných historických událostech. Přesně toto na jejích románech miluji (už jen proto, že sám občas dělám to samé ohledně regionální historie) a ani tento mě nezklamal. Příběh se týká nekonečného boje řeholnic, které komunisté ve stovkách svezli na okraj země, do kláštera v Bílé Vodě, kde by postupem času vymřely a přestaly režimu škodit. Jenže duchovní síla těch sester byla téměř nezlomná, což komunisty pekelně štvalo. Opravdu doporučuji všem, kteří románovou formou chtějí poznat, jak vypadal život řadových sester po Akci Ř.
Román od Kateřiny Tučkové se nese v podobném duchu jako její předchozí významná díla (Vyhnání Gerty Snirch i Žítkovské bohyně): příběh hlavní hrdinky je střídán střípky z archivů a starých deníků. Vše postaveno na skutečných historických událostech. Přesně toto na jejích románech miluji (už jen proto, že sám občas dělám to samé ohledně regionální historie) a ani tento mě nezklamal. Příběh se týká nekonečného boje řeholnic, které komunisté ve stovkách svezli na okraj země, do kláštera v Bílé Vodě, kde by postupem času vymřely a přestaly režimu škodit. Jenže duchovní síla těch sester byla téměř nezlomná, což komunisty pekelně štvalo. Opravdu doporučuji všem, kteří románovou formou chtějí poznat, jak vypadal život řadových sester po Akci Ř.

Bílá Voda. Takto poeticky se jmenuje pustá vesnice skrytá ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si …